Dopis Šamara Rinpočheho o vadžrajáně a programu Bodhi Path,
zveřejněný 6.7.2010 na oficiálních stránkách Šamara Rinpočheho.
Proč centra Bodhi Path, která jsem založil, nejsou vadžrajánová?
Poté, co jsem tento proces po 30 let sledoval, došel jsem k závěru, že pro většinu lidí jak na západě, tak v Asii včetně Tibetu, není vadžrajána vhodná. Samozřejmě nemůžeme zobecňovat. Určitě existují výjimky, ale ve většině případů není vhodná. Protože se na západě jako hlavní jádro tantrické praxe vyučuje sex a to nikomu neprospívá, je to, co se obecně na západě praktikuje jako tantra, založeno na velkém nedorozumění.
Pozorně jsem sledoval typy kvalit, které jsou potřebné k tomu, aby byla pro určité lidi zajištěna vhodnost tantrická praxe. Záleží na třech faktorech příčiny, podmínky a důsledku. Příčina: lidé, kteří s ní mají nějaké karmické spojení. Přestože se někdo může nacházet v nižším lidském zrození, určitá hluboká karma může být příčinou jeho spojení s vadžrajánovou praxí. Podmínka: podmínky umožňující tantrickou praxi jsou obecně to, že člověk patří do společnosti, která je v podstatě docela agresivní a člověk musí být plný emocí. Důsledek: přestože člověk žije ve špatných podmínkách, jinými slovy rušivé emoce jsou silnější, má zároveň silnou vůli pro to, aby s těžkostmi bojoval. Proto byla tantra velmi vhodná ve středověku v Asii. Vzkvétala například v Indii v době, kdy se lidé stali agresivnějšími a trpěli více rušivými emocemi. Také byla stále ještě vhodná okolo 14. století v Tibetu a Himalájích.
Myslím si, že nyní je pro většinu lidí nejvhodnější Bódhisattvajána s vysokou úrovní meditace. To je důvod, proč jsem zorganizoval centra Bodhi Path, abych spojil linii Atíšovy Kadampy s meditací Mahámudry v tradici Gampopy. V Gampopových dílech se ve skutečnosti používá pojem Mahámudra dvěma způsoby: jeden je tantrický a druhý je vysvětlení meditace, kterou Buddha učil v Samádhiraja sútře. Tento druhý význam vidíme v názvech textů, které napsal o meditaci a které jsou založené na Samádhiraja sútře. Když zde používám pojem Mahámudra, odkazuji k Mahámudře meditační tradice Samádhiraji, ne k tantrické Mahámudře.
Centra Bodhi Path jsou zavedena jako studijní centra. Jsou to místa, kde se můžete učit Dharmu, učit se a praktikovat meditaci a pokračovat ve svém normálním životě. Bodhi Path není organizace, která by prosazovala povinná pravidla chování. Morální jednání, které podporujeme, je jednoduše vyhýbání se deseti nectnostným činům: vyhýbání se fyzickým nectnostným činům zabíjení, kradení a nevhodného sexuálního chování; verbálním nectnostným činům lhaní, pomlouvání, hrubé řeči a řeči vyvolávající spory; a mentální nectnostné činy nenávisti, touhy a nevědomosti. Kromě toho by se praktikující měli vyhnout intoxikaci a slepé víře. Dodržování těchto zásad morálního jednání je vaší ochranou, ne souborem zákonů, které se musí dodržovat jenom proto, že jsou. Měli byste se naučit, co tyto nectnostné činy jsou a vyhýbat se jim. Buddhistický pohled na morální jednání je takový, že vás ochrání jako silné brnění.
Kromě vyhýbání se deseti nectnostným činům, intoxikaci a slepé víře, byste si měli osvojit a zrealizovat přístup bódhisattvy: bódhičittu. To vám pomůže nahromadit obrovské množství zásluh. Spojte to s tím, že se naučíte meditovat podle učení o bdělosti a dosáhnete nejlepších výsledků.
V časech Buddhy stát se mnichem nebo mniškou znamenalo plné zřeknutí. Mniši se zříkávali všeho . Své dny a noci trávili meditací, prosili o jídlo z měst a vesnic a neměli ani cent. Bylo zvláště důležité, aby dodržovali striktní disciplínu, protože se museli jednáním odlišit od obyčejných žebráků. Museli si udržet důstojnost. V současnosti v rozvinutých zemích jak na západě, tak v Asii, už stát se mnichem nebo mniškou není jedinou nebo nejlepší možností, jak opravdu uskutečnit učení. Na jednu stranu není tam, kde lidé platí hodně daní, pojištění apod. praktické žít jako mnich, a na druhou stranu v tibetské tradici mniši a mnišky v žádném případě nedodržují plnou disciplínu vinaji. Už není tak nemožné stát se mnichem nebo mniškou, ale myslím si, že to není nutné, pokud nedokážete dodržet disciplínu plného vysvěcení, což znamená dodržovat 253 slibů apod.
Vhodnost určitých praxí a životních stylů závisí na době a podstatě společnosti, ve které žijeme. Cokoli je nejvhodnější metodou pro proměnu lidí je nejvyšší jánou (vozidlem). Podobně, co je vhodné pro méně lidí, je střední jánou a co je vhodné pouze pro málo lidí je nejnižší nebo takzvaná hína-jána. Všechny metody pro dosažení osvícení předal Buddha, ale ta, která je pro váš rozvoj nejvhodnější, tak jak ji učí váš učitel, je nejvyšší jána. Proto je program mých center Bodhi Path založen na vhodnosti pro dnešní lidi. Přestože některé vadžrajánové praxe jsou samozřejmě v pořádku, jako například praxe Čenrezig, z největší části doporučuji, aby se praktikující soustředili na vyhýbání se deseti nectnostným činům, udržování přístupu bódhisattvy a učení se úrovním bdělosti.
– Šamarpa
___________________________________________
Originál: An Answer to a Question Raised about Bodhi Path, publikovaný na oficiálních stránkách Šamara Rinpočheho Originál ©2010 Shamarpa.org
Překlad do češtiny ©2010 Bodhi Path Praha – centrum tibetského buddhismu